HISTORIE GASTRONOMIE…
Gastronomie je obor, zabývající se nejen obecně pokrmy a nápoji, ale také vše kolem přípravy, způsobu použití, požíváním a v neposlední řadě, stolničením, tedy technikou obsluhy jak pokrmů, tak nápojů. Obě již zmíněné slovanské země se výrazně liší svou kulturou a historií a od toho se odvíjí také gastronomie, která se ale v blízkosti bývalých hranic Česka a Slovenska velice prolíná. Zmíníme typická jídla a pokrmy těchto států V Čechách je to celosvětově známé a oblíbené jídlo vepřo, knedlo zelo. Což je vlastně vepřové maso pečené, dušené zelí a typický pro český národ kynutý knedlík. Pro Slovensko je velmi oblíbenou a známou pochoutkou brynzové halušky, což je vlastně pokrm připravený z bramborového těsta vytvořených halušek, brynzového sýra, rozpuštěného na másle a případně provařené v žinčici – ovčím mléce a celý pokrm se přelévá rozpuštěnou slaninou. Tato dvě tak typická jídla našich národů jsou samozřejmě známá takřka po celém světě a jsou tak jistě vyhledávanýma pokrmama a pochoutkami nejen našich, ale i zahraničních turistů, kteří tyto dva státy s oblibou navštěvují a vrací se tam.

Co se týče způsobu servírování a vůbec techniky obsluhy a služeb obou národů, tyto se vyznačují především slovanskou kulturní gastronomií, která je velmi blízká a známá pro všechny slovanské národy a tudíž se výrazně liší například od gastronomie germánské a nejvíce francouzské. Tyto obě kultury v sobě mají zakotvenou přílišnou uniformní přesnost a styl, kdežto Slované, dlouhodobě užívající tzv. „příbory králů“ – což byly a dodnes jsou ruce, oproti zmíněné např. francouzské stolničení, mělo již téměř ke každému pokrmu určen zvláštní a osobitý příbor. Naše velmi lidová kultura a chudinský lid, tak měl odpradávna v oblibě přípravu velmi levných a rychlých pokrmů, jako i způsob konzumace, převážně lžící.

V dnešní době samozřejmě v obou našich zemích, preferujeme všechny styly a způsoby stolničení i přípravy pokrmů a z tohoto důvodu také můžeme v našich státech dle libosti navštívit oblíbenou restauraci, jídelnu, bufet, kolibu, či hospůdku, ve které si každý najde „to své“ k uspokojení svého gastronomického zážitku.