Krkonošská kuchyně a celý kraj, se může také pochlůubit svými národními jídly, které byly chudšího rázu, jako kdysy celá oblast. Do dnešní doby se bohužel nezachovaly recepty všech jídel, které byly specifické jen pro tento kraj, ale s některýma se setkat můžete. Jsou to například velmi oblíbené různé druhy polévek. Od ovocných počínaje, po smetanové, mléčné a zelné konče. Ovšem královnou vévodí známá polévka z chlebového kvásku, zvaná kyselo. To se konzumovalo ráno a i večer před spaním, mělo by každého postavit na nohy. Stalo se dokonce tak oblíbeným, že určitě toto kyselo zanjí po celé republice a je tak vlastní součástí naší národní kuchyně.

V krkonošských pokrmech nesmělo chybět již zmiňované koření a bylinky, převážně z vlastních zahrádek, či poctivě nasbírány na úpatích a nížinách těchto nádherných hor Krkonoš. Zmíníme některé jako, estragon, libeček, kerblík, meduňka, bazalka, bedrník, saturejka, brutnák a černobýl. Časté jídla byly připravovány hlavně z brambor, oloupaných, solených a s kmínem. Pokud se po uvaření brambory úplně neslily, přidávalo se k nim lžíce sádla a česnek a tomuto pokrmu se dodnes říká oukrop. Z bramborových „specialit“,té doby velmi oblíbených v podkrkonoší, byla i bramborová kaše a škubánky, zde nazývané jako kucmouch.V každém koutě Krkonoš, připravují různé druhy jídel, různými způsoby a také jsou zde jídla různě pojmenovány. Oblíbenými a společnými jsou zde bramborové placky, které se ale všude jinak nazývají a připravují. Zmíníme některé zvláštní názvy jako například v okolí města Železný Brod, se mu říká bandorník nebo frncábník, na Vysocku fofrovanec a třeba na Policku drn.

Nedílnou součástí těchto podhorských kuchařek, byly houby, používané a podávané opět na spoustu způsobů. Nejčastěji se nakládaly do octa a přidávaly do polévek.

V Krkonoších se maso moc nejedlo, protože to byl opravdu kraj chudý, ale zato cukrářské výrobky byly oblíbené, dodnes jsou známy miletínské modlitbičky či hořické trubičky.